Muzeum KolínMuzeum KouřimSkanzen KouřimKostely kolínskaTvrz HradenínMuzeum dětem
  • Dávná touha cestovatelská
  • HUSITSTVI
  • ZOUNEK

O muzeu

Podlipanské muzeum v Českém Brodě  bylo založeno již v roce 1896. Sídlí v pozoruhodné secesní budově, postavené podle projektu architekta Antonína Balšánka, kterou obklopuje původní zahrada. Muzeum tvoří jednu z dominant historické vilové čtvrti, rozprostírající se na severozápadním okraji města. Muzejní expozice přibližují památnou bitvu u Lipan (30. 5. 1434), slovanská hradiště v Pošembeří a zajímavou orientální sbírku cestovatele Josefa Zounka. Každoročně se zde koná také několik sezónních výstav a doprovodných programů.

Podlipanské muzeum v Českém Brodě je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Podlipanské muzeum - celkový pohled Muzejní noc Expozice slovanských hradišť v Pošembeří Expozice slovanská hradiště v Pošembeří Detail výzdoby na nádobě Sousoší sv. Rodiny z českobrodského náměstí - detail Sousoší sv. Rodiny z náměstí v Českém Brodě Renesanční reliéf z Českého Brodu - detail Expozice Bitva u Lipan Expozice Bitva u Lipan Expozice Bitva u Lipan Expozice Bitva u Lipan Expozice Bitva u Lipan Expozice Bitva u Lipan Zahrada Podlipanského muzea Muzejní noc
Matouš Václav Jackel: Kristus na Olivetské hoře z Poříčan Perská přilba, 17. století Skleněná lahvička, Palestina, 2. - 4. století n. l., ze sbírky Josefa Zounka Velikonoční kraslice, 40. léta 20. století Mariášová karta, druhá polovina 16. století Středověké mince z nálezu v Chotýši Benedikcionál z Kostelce nad Černými lesy, 1585 Pohovka dle návrhu jana Kouly, 1894 Marie Klusáčková: Autoportrét Meč s antropomorfní rukojetí, 3. století př. n. l., nález ze Kšel Projekt Dívčí školy v Českém Brodě Malovaná truhla ze Žher Kancionál z kostela sv. Martina v Rostoklatech z roku 1697

Představujeme muzejní sbírky

Pražské groše Vladislava II. Jagellonského

Ve sbírkách Podlipanského muzea se nacházejí tři groše zmíněného panovníka, nalezeny v Českém Brodě a ve Lstiboři, a dva tzv. bílé penízy. Vladislav II. byl českým králem v letech 1471-1516, tedy celých čtyřicet pět let. Za jeho vlády prožívaly Čechy dobu výrazné a mnohovrstevné konsolidace po ničivých husitských válkách. Ta šla pochopitelně ruku v ruce s konsolidací ekonomickou. Už Vladislavův předchůdce, Jiří z Poděbrad, obnovil těžbu stříbra v Kutné Hoře a začal s opětovnou ražbou domácích mincí. Ovšem za Vladislava dosáhla těžební činnost v Kutné Hoře svého druhého vrcholu, byť nižšího než v předhusitském období. Kutná Hora tehdy zažívala bez nadsázky svou zlatou éru, která se projevila monumentální stavební činností – nejznámější je stavba chrámu sv. Barbory. Vladislav II. dále nechal v Hoře rozšířit královskou mincovnu a Vlašský dvůr se stal opět dočasným královským sídlem.
Co se týče Vladislavovy monetární činnosti – zachoval systém znovuobnovený Jiřím z Poděbrad a po celou svou vládu razil velké množství pražského groše. Jeho groše jsou dokonce co do počtu nejčastěji dochovanými a sběratelsky nejběžnějšími pražskými groši vůbec. Jejich jakost ovšem postupně klesala až na obsah stříbra 428/1000. Kromě grošů nechal tento panovník razit v Praze dukáty s vyobrazením sv. Václava; jejich cena se pohybovala mezi 25-30 pražskými groši. Na těchto dukátech se dokonce poprvé v české historii objevuje letopočet ražby (1511).
Nově Vladislav II. zavedl také tzv. bílé a malé peníze. Jednalo se o drobné mince (o průměru o něco větším než 1 cm), které byly z technických důvodů raženy jen po jedné straně. Ražbu bílých penízů schválil český zemský sněm v květnu 1471, ovšem jejich skutečnou ražbu máme prozatím doloženu až od roku 1483. Bílé peníze měly hodnotu 1/7 pražského groše a dále se dělily na 2 malé peníze (tzv. halíře). Jeden malý peníz se tedy rovnal 1/14 groše. Důvod jejich vzniku byl zcela prozaický – pražský groš byl už vcelku hodnotnou mincí, jen těžko použitelnou pro nákup drobných věcí každodenní potřeby (např. pečivo, pivo apod.). V předhusitském období jejich roli plnily tzv. parvy o hodnotě 1/12 groše, jejichž ražba už ovšem nebyla po husitských válkách obnovena. Jejich podoba se po celou dobu Vladislavovy vlády prakticky nezměnila, na aversové straně byl motiv dvouocasého českého lva v kruhu a opis WLADISLAVS SECVNDVS RB v různých variantách tvarů písmen. Revers zůstával hladký, pouze u nejstarších ražeb se na něm objevovala vyražená majuskulní litera W. Průměrnou hmotnost mají 0,4 gramy.
Vladislavův nástupce, Ludvík Jagellonský (1516-1526) razil mince stejného vzoru jako jeho otec, ovšem pochopitelně s opisem LVDOVICVS PRIMVS. Dříve se objevoval názor (podle určitých shodných rysů), že některé z jagellonských grošových mincí byly raženy také v Jáchymově, ale podle současných numismatických názorů se tyto tzv. bílé peníze razily opravdu jen v Kutné Hoře. Teprve za dalšího krále, Ferdinanda I. Habsburského, se jejich ražba rozšířila i do Prahy a Krnova.
Za zmínku rozhodně stojí, že v oblasti Českobrodska byly v minulosti objeveny minimálně dva depoty vladislavských grošů – roku 1875 v Horoušanech (dnes ve sbírkách NM) a neznámo kdy rozsáhlý depot 70 grošů na neznámé lokalitě poblíž Českého Brodu (viz Numismatické listy 69/2014).

Podlipanské muzeum Český Brod

Aktuální otevírací doba:

pondělí–pátek:
9.00–17.00
polední přestávka

13.00–13.30

sobota–neděle:
pouze na objednávku
facebook_logo

Vstupné:
základní: 30 Kč /dospělí/
zlevněné: 15 Kč
/děti, studenti, důchodci, držitele karet EYCA/
rodinné: 60 Kč /2 dospělí + max. 3 děti od 6 let do 15 let/
zdarma: /děti do 6 let, ZTP, ZTPP, AMG, Klub přátel RMK/

aktuality

Přednáška o raně středověkých Tismicích

více - Přednáška o raně středověkých Tismicích
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na přednášku PhDr. Nadi Profantové, CsC., která se koná v úterý 21. března v 17.00 hodin.
(14.3.2017)

Výstava filmových plakátů Jiřího Balcara

více - Výstava filmových plakátů Jiřího Balcara
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na výstavu "Jiří Balcar - filmové plakáty malbou a koláží 1959 - 1967", která se koná ve dnech 15. 3. - 11. 6. 2017.
(10.3.2017)

Dokument o Marii Terezii Savojské z Lichtenštejna

více - Dokument o Marii Terezii Savojské z Lichtenštejna
V neděli 5. března uvedla Česká televize v rámci pořadu "Cesty víry" dokument o držitelce černokosteleckého panství, vévodkyni Marii Terezii Savojské z Lichtenštejna.
(6.3.2017)

Výstava "Poklady ze sbírek Regionálního muzea v Kolíně"

více - Výstava
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na výstavu nejcennějších předmětů z jeho sbírek, která se koná ve dnech 9. března - 28. května.
(27.2.2017)


Regionální muzeum v Kolíně | Brandlova 35, 280 02 Kolín I | 321 722 988 příspěvková organizace Středočeského kraje 
logo_100