O muzeu

Odkazy

Podlipanské muzeum v Českém Brodě bylo založeno již v roce 1896. Sídlí v pozoruhodné secesní budově, postavené podle projektu architekta Antonína Balšánka, kterou obklopuje původní zahrada. Muzeum tvoří jednu z dominant historické vilové čtvrti, rozprostírající se na severozápadním okraji města. Muzejní expozice přibližují památnou bitvu u Lipan (30. 5. 1434), slovanská hradiště v Pošembeří a zajímavou orientální sbírku cestovatele Josefa Zounka. Každoročně se zde koná také několik sezónních výstav a doprovodných programů.

Podlipanské muzeum v Českém Brodě je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Expozice slovanských hradišť v Pošembeří

Sousoší sv. Rodiny z českobrodského náměstí - detail

Sousoší sv. Rodiny z náměstí v Českém Brodě

Renesanční reliéf z Českého Brodu - detail

Matouš Václav Jackel: Kristus na Olivetské hoře z Poříčan

Skleněná lahvička, Palestina, 2. - 4. století n. l., ze sbírky Josefa Zounka

Velikonoční kraslice, 40. léta 20. století

Mariášová karta, druhá polovina 16. století

Benedikcionál z Kostelce nad Černými lesy, 1585

Meč s antropomorfní rukojetí, 3. století př. n. l., nález ze Kšel

Kancionál z kostela sv. Martina v Rostoklatech z roku 1697

Představujeme muzejní sbírky

Exemplář Nového zákona (1677) z majetku písmáka Františka J. Vaváka

Sbírka Podlipanského muzea obsahuje mj. i 745 exemplářů starých tisků, tedy knih vydaných před rokem 1800. K jejich důkladnému poznání je samozřejmě důležité posouzení jejich obsahu, nakladatelských údajů, dále druh a kvalita knižní vazby aj. U každého výtisku je ovšem nejcennější poznání jeho dějinných osudů, především původní provenience, ideálně jména konkrétních držitelů (i institucí) a způsoby předávání knihy mezi nimi. K tomuto účelu slouží pro starší období v první řadě rukopisné poznámky – v minulosti byl totiž velmi rozšířený zvyk, že nový držitel po zisku knihy napsal svoje jméno (případně i s dalším údajem) na její titulní stranu. Někteří byli dokonce tak svědomití, že na zadní přídeští psali i údaj, kdy, kde a především za jaký finanční obnos knihu koupili.

Díky zmíněným okolnostem můžeme rekonstruovat kompletní (!) historii u starého tisku Nového zákona z českobrodské sbírky. Jeho celý název je „Druhý djl Biblj totižto Nowý Zákon“ a vytištěn byl v univerzitní knihovně pražské jezuitské koleje sv. Klimenta v roce 1677. Nejstarší (soudobý) přípisek na titulním listě zní „Ex libris Canoniae Carloviensis Neo-Pragae“. Kniha byla tedy patrně hned od svého vzniku v knihovně kláštera augustiniánů kanovníků v Praze na Karlově, kde dnes sídlí Muzeum policie ČR. Už skutečnost, že můžeme určit knihu z knihovny tohoto zaniklého kláštera, je vzácná.

Klášter byl zrušen v rámci církevní politiky císaře Josefa II. roku 1785 a knihu koupil v následné veřejné dražbě proslulý písmák František Jan Vavák (1741-1816), známý svoji publikační činností a především svými paměťmi, vydanými během první poloviny 20. století tiskem.Vzdělání získal František Jan Vavák jako samouk. Prakticky celý svůj život působil jako rychtář v Milčicích. Byl nejvýznamnějším písmákem a kronikářem této doby. V jeho díle je možno studovat duchovní život na tehdejším venkově. Vavákovy hodnoty byly důsledně konzervativní, ještě plně barokní. Oceňoval zbožnost, píli a pracovitost. Ostře odsuzoval francouzskou revoluci a jako nesmlouvavý katolík byl velmi kritický i k josefínským osvícenským reformám. Během života obdržel i čestné občanství města Plzně a také úředníci na poděbradském zámku si vážili svého pilného a kultivovaného sedláka.

Vavák měl se svoji manželkou Barborou celkem devět dětí. Po jeho smrti zdědil zmíněnou knihu jeho syn Martin Vavák (nar. 1779, zemř. 1843 v Milčicích čp. 24) a po něm jeho dcera Anna (nar. 1811), která se ve svých sedmnácti letech provdala za sedláka Jana Čermáka ze Žher. Ten před smrtí daroval exemplář další slavné osobnosti – svému zeti, malíři Láďovi Novákovi (1865-1944). L. Novák je známý jako autor návrhů sgrafit, rovněž prováděl dekorace (fresky a sgrafita) průčelí domů. Je mu přičítána výzdoba fasád celkem na asi stovce domů v Česku – mezi nejznámější je výzdoba Rottova domu v Praze (dle kartonů Mikoláše Alše), výzdoba průčelí nové radnice v Náchodě (dle kartonů Mikoláše Alše), výzdoba průčelí nové radnice v Náchodě (dle kartonů Mikoláše Alše), nebo obraz sv. Václava v kapličce v obci Žhery, odkud pocházela Novákova manželka.

Před svou smrtí daroval Láďa Novák 1. prosince 1939 tento starý tisk, který se dědil v jeho rodině více než sto padesát let, do sbírek místního Podlipanského muzea.

Podlipanské muzeum Český Brod

Aktuální otevírací doba:

úterý–pátek:
9.00–17.00
/polední přestávka

13.00–13.30/

sobota–neděle:

11.00-17.00

Více

Vstupné:
základní: 30 Kč /dospělí/
zlevněné: 15 Kč
/děti, studenti, důchodci, držitele karet EYCA/
rodinné: 60 Kč /2 dospělí + max. 3 děti od 6 let do 15 let/
zdarma: /děti do 6 let, ZTP, ZTPP, AMG, Klub přátel RMK/

aktuality

Výstava "Vltava, Sedlčansko a Sedlecko v díle českých krajinářů"

Zveme Vás do Muzea lidových staveb v Kouřimi na prohlídku výstavy, která se koná ve dnech 15. července - 17. září.

(11.7.2017)

více

"Od Markéty k Matičkám" v kouřimském skanzenu

Zveme Vás do Muzea lidových staveb v Kouřimi k prohlídce tématické instalace, která je k videní ve dnech 15. července - 10. září.

(10.7.2017)

více

Řemeslné pohádkové léto v kouřimském skanzenu

Zveme Vás do Muzea lidových staveb v Kouřimi na program Řemeslného pohádkového léta, který se koná každou sobotu ve dnech 1. července - 12. srpna.

(26.6.2017)

více

Výstava "Slavné stavby Jindřicha Freiwalda"

Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na výstavu, která se koná ve dnech 29. června - 30. prosince 2017.

(21.6.2017)

více

Archív novinek