O muzeu - Muzeum Český Brod

Malovaná truhla ze Žher

Ve sbírkách Podlipanského muzea se nachází soubor lidového malovaného nábytku. Ten je jedním z posledních dokladů venkovské výtvarné kultury na Českobrodsku, které až do počátku 20. století bývalo poměrně svébytným národopisným regionem na rozhraní Polabí a Posázaví.

Truhla, kterou Vám představujeme, byla do muzejních sbírek získána na přelomu 19. a 20. století z obce Žhery. Její bližší původ z konkrétní usedlosti či rodiny dnes již bohužel neznáme. Podle charakteru výzdoby, který vychází z klasicistních předloh, je její vznik možné datovat do první třetiny, či poloviny 19. století. Truhla je běžného hranolového tvaru, spočívá na čtyřech nízkých soustružených nohách, spodní okraj lemuje profilovaná římsa, s jejímž tvarem koresponduje i profilace okraje víka. Boky truhly jsou pro snadnější přenášení opatřeny elipsovitými kovanými madly, na přední straně je osazen ozdobně tepaný, prosekávaný a pocínovaný štítek zámku. Ten svým rokokovým provedením odpovídá druhé polovině 18. století, a je tedy starší než truhla samotná. Na tento kus nábytku byl štítek nepochybně osazen druhotně, což dokládá i skutečnost, že nelogicky zakrývá část malované výzdoby. Vnitřní prostor truhly neobsahuje kromě běžného přítruhlíčku na levé straně žádné další členění.

Pozornost upoutává především bohatá malířská výzdoba, provedená temperovými barvami, která pokrývá čelní stěnu a boky truhly. Základ malby je modrozelený, čelní stěnu člení dvě dekorativní zrcadla v klasicistních formách a dvě jednoduchá pravoúhlá zrcadla se stylizovaným mramorováním na bočnicích. Základ jejich plochy je okrový, linky, které je vymezují, mají hnědočervenou barvu. Modrozelené rámy jsou posety malbou jeřabin a červených a bílých květin – tulipánů, kopretin a koukolů. Do rostlinné bordury jsou na čelní straně zakomponovány stylizované figury čtyř sedících ptáků, pravděpodobně hrdliček, slavíka a holuba, který v zobáku nese dopis s nápisem „daleko Pane“, pod nímž je namalováno červené srdce. Zrcadla na čelní stěně dále nesou vyobrazení dvou pestrých kohoutů, z nichž jeden nese v zobáku snítku růží a druhý květy karafiátů. Veškerá malovaná výzdoba je prostoupena symboly lásky (hrdličky, slavík, holub s milostným dopisem), plodnosti (kohouti, plody jeřabin) i pomíjivosti pozemského života (květiny). S největší pravděpodobností tedy truhla původně sloužila jako svatební dar a součást výbavy. V 19. století ostatně truhla bývala společně s almarou jednou ze základních součástí svatebních výbav nevěst i ženichů a sloužila k uložení prádla a dalšího šatstva. Tak jako v případě truhly ze Žher se jednalo o reprezentativní kus nábytku, který byl veřejně předváděn v rámci obřadního stěhování výbavy a měl také nezastupitelný symbolický význam.

Truhlu si můžete prohlédnout na právě probíhající výstavě "Zmizelé Českobrodsko - Lidová architektura našeho kraje".