O muzeu

Odkazy

Podlipanské muzeum v Českém Brodě bylo založeno již v roce 1896. Sídlí v pozoruhodné secesní budově, postavené podle projektu architekta Antonína Balšánka, kterou obklopuje původní zahrada. Muzeum tvoří jednu z dominant historické vilové čtvrti, rozprostírající se na severozápadním okraji města. Muzejní expozice přibližují památnou bitvu u Lipan (30. 5. 1434) a ve zkratce také starší dějiny někdejšího královského města Český Brod. Každoročně se zde koná také několik sezónních výstav a doprovodných programů.

Podlipanské muzeum v Českém Brodě je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Sousoší sv. Rodiny z českobrodského náměstí - detail

Sousoší sv. Rodiny z náměstí v Českém Brodě

Renesanční reliéf z Českého Brodu - detail

Matouš Václav Jackel: Kristus na Olivetské hoře z Poříčan

Skleněná lahvička, Palestina, 2. - 4. století n. l., ze sbírky Josefa Zounka

Velikonoční kraslice, 40. léta 20. století

Mariášová karta, druhá polovina 16. století

Benedikcionál z Kostelce nad Černými lesy, 1585

Meč s antropomorfní rukojetí, 3. století př. n. l., nález ze Kšel

Kancionál z kostela sv. Martina v Rostoklatech z roku 1697

Představujeme muzejní sbírky

Osobní předměty architekta Antonína Balšánka

Český Brod dal v 19. století českému kulturnímu světu hned dva významné rodáky-architekty. Byli to Jan Koula (1855-1919) a Antonín Balšánek (1865–1921). Jejich mnohé stavby i výtvory uměleckého řemesla jsou v řadě ohledů dodnes ikonické. A. Balšánek dnes možná trochu pozapomenut, ale jeho stavby hovoří zcela jasně. Naše Podlipanské muzeum je obzvlášť hrdé na to, že Balšánkova vdova Olga darovala před svou smrtí celou manželovu písemnou a rodinnou pozůstalost do zdejších sbírek. A to dokonce včetně takových cenností, jakým je kresba Alfonse Muchy, osobní dar příteli Antonínu Balšánkovi, nebo osobní korespondence s osobnostmi jako byl Alfons Mucha, Josef Václav Myslbek, Jan Koula, Josef Schulz nebo Oldřich Blažíček. Mezi darovanými předměty jsou i věci ryze osobní potřeby, které architekt používal při vytváření svých slavných staveb a studií - brýle, pravítko, pečetidlo a pouzdro s vodovými barvami a štětci.

Antonín Balšánek studoval v letech 1883–88 architekturu a urbanismus na České škole technické v Praze u Josefa Schulze a už jako devatenáctiletý (!) student se podílel na výzdobě tehdy budované českobrodské Sokolovny. Antonín se účastnil různých architektonických soutěží, často získával hlavní ceny a jeho projekty se většinou také realizovaly. Zpočátku tvořil ve stylu české renesance se secesními prvky, později secese zcela převládala. Současně se zabýval i historií architektury a publikoval. V r. 1903 se stal prvním redaktorem časopisu Architektonický obzor. Poté Antonín Balšánek spolupracoval s Jiřím Soukupem na projektu pražského mostu, dnes zvaného Most legií (stavba proběhla v letech 1898–1901). Další velkou Balšánkovou stavbou je budova Muzea hlavního města Prahy v Praze na Florenci. Vytvořil novorenesanční budovu s plastickou výzdobou od Ladislava Šalouna a dalších soudobých umělců. Muzeum bylo dokončeno v r. 1902. V době stavby tohoto muzea se Balšánek zúčastnil konkurzu na projekt divadla v Plzni. V soutěži sice vyhráli architekti Josef Hoffmann a František Krásný, ale město k realizaci zvolilo projekt Antonína Balšánka, který se v soutěži umístil jako čtvrtý. Po tomto divadle pak následovala nejznámější Balšánkova stavba (ve spolupráci s Osvaldem Polívkou) – Obecní dům v Praze, který je dnes jednou z ikonických dominant historického jádra Prahy. Stavba byla dokončena v r. 1911 a v témže roce se Antonín Balšánek stal profesorem architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde sám studoval. Dalším Balšánkovým dílem bylo opět divadlo, tentokrát pro město Pardubice (1907-1909), kde současně pracoval na úpravách okolí Zelené brány. V pražských petřínských sadech stojí slavná socha Karla Hynka Máchy, dílo Josefa Václava Myslbeka z r. 1911. Architekturu tohoto pomníku vytvořil opět Antonín Balšánek.

Pro své rodné město Antonín Balšánek vyprojektoval krásnou budovu Podlipanského muzea. Na jeho projektu začal pracovat už v roce 1896, ale finální podoba byla realizována podle jeho plánů až po Balšánkově smrti v letech 1927–28. Ke konci života se Antonín Balšánek hodně zabýval urbanismem, vypracoval regulační plány Malé Strany, Hradčan a Letné, které však nebyly realizovány. Z jeho teoretických publikací zmiňme studii „Letohrádek královny Anny na Hradčanech“ (1900).

Po své smrti se Antonín vrátil zpět do rodného města. Byl pohřben po boku svých rodičů na novém českobrodském hřbitově do hrobky, kterou pro svou rodinu sám navrhnul.

Podlipanské muzeum Český Brod

Aktuální otevírací doba:

úterý - pátek:

9.00 - 13.00

13.30 - 17.00

sobota - neděle:

11.00 - 17.00

více

Vstupné:
základní: 30 Kč /dospělí/
zlevněné: 15 Kč
/děti, studenti, senioři od 65 let, držitele karet EYCA/
rodinné: 60 Kč /2 dospělí + max. 3 děti od 6 let do 15 let/
zdarma: /děti do 6 let, děti z DD, ZTP, ZTPP, AMG, Klub přátel RMK/

aktuality

Výběrové řízení na pozici "Kurátor sbírky památek venkovské architektury"

Regionální muzeum v Kolíně vyhlašuje výběrové řízení na pozici: „Kurátor sbírky památek venkovské architektury“ (část sbírkového fondu etnografie v Muzeu lidových staveb v Kouřimi).

(23.9.2021)

více

Výběrové řízení na pozici "Edukátor v kultuře"

Regionální muzeum v Kolíně vyhlašuje výběrové řízení na pozici "Edukátor v kultuře" se zaměřením na galerijní edukaci.

(23.9.2021)

více

Komentovaná prohlídka výstavy

Zveme Vás na do Regionálního muzea v Kolíně na komentovanou prohlídku výstavy "Sladkosti na Kolínsku - z historie výroby čokolády, cukrovinek a kávových náhražek", která se koná v úterý 28. září ve 14.00 hodin.

(21.9.2021)

více

Kutnohorsko a Kolínsko známé i neznámé

Do 31. října si v Muzeu lidových staveb v Kouřimi můžete prohlédnout část putovní výstavy fotografií Josefa Čáslavy, která přibližuje krásy Kolínska a Kutnohorska.

(15.9.2021)

více

Archív novinek