O muzeu - Muzeum Český Brod

Jedním z nejtypičtějších a nejvýraznějších fenoménů raného středověku (6.–12. stol. n. l.) na našem území je budování opevněných sídel – hradišť. Kolínský okres je na tyto nemovité památky nesmírně bohatý, a v úrodném území nad říčkou Šemberou dokonce vyrostla jedna z nejstarších skupin slovanských hradišť v Čechách. Jedná se o lokality Doubravčice, Přistoupim, Tismice a Klučov, ze kterého pochází i námi představovaný předmět.

Klučovské hradiště bylo systematicky zkoumáno od konce 40. let 20. století Jaroslavem Kudrnáčem. Výšinná poloha na strmých svazích nad Šemberou byla osídlena již od eneolitu, raně středověké hradiště zde vzniklo nejpozději v 8. stol. n. l. K původně jednodílnému hradišti ve tvaru nepravidelného trojúhelníku byla později hradbou připojena osada v jeho východním sousedství, a celkově tak vznikla dvoudílná opevněná plocha o velikosti asi 2,5 hektaru. Jedním z nejznámějších nálezů z Klučova je téměř v celku zachovaná pražnice. 
Pražnice jsou velké ploché vanovité čtverhranné nádoby ze slabě vypálené hlíny s variabilní výškou okrajů, kolísající od pěti do patnácti centimetrů. K jejich výrobě se užívalo značně odlišného materiálu, než k výrobě běžných nádob. Jedná se o velmi hrubou hlínu s množstvím příměsí písku, kamínků, jílu nebo organického materiálu (plevy, sláma, obilky), která připomíná spíše mazanici (druhotně vypálená hlína používaná k izolaci stěn dřevěných staveb). Dají se rámcově dělit na dva typy podle tvaru dna: Se dnem s otisky prutů o průměru 1–1,5 cm a se dnem s otisky štípaných prken.

Pražnice jsou hojně nacházeny při dnech sídlištních objektů (hlavně výrobních) v prostředí slovanských osad nejen na našem území, ale i v oblasti Německa, Polska, u východních Slovanů, v Podněpří a Podněstří. Používali je také dáčtí Slované v Moldávii. 
Pražnic se zřejmě využívalo při úpravě zrna po sklizni, k čištění plev a osin, ale též k přípravě pokrmů, neboť výborně vedou teplo. Způsob využití se dá odvodit též z etnografických paralel, například v jihoslovanských vesnicích je možné se stále setkat s používáním pražnic při pečení chleba, v Srbsku navíc donedávna pražili na pražnicích zrno. Podle P. N. Treťjakova Bulhaři umístí pražnici do otevřeného ohniště, nasypou dovnitř uhlí a nechají rozehřát. Z těchto zvyklostních pozůstatků můžeme předpokládat i obdobné využití u Slovanů.


Rekonstruovaná klučovská pražnice pochází z objektu Kudrnáčem označeného jako „obilnice č. 3.“ Je téměř čtvercového tvaru, o rozměrech 91 x 98 cm, váze 59,5 kg, s kolmými, 7,5 cm vysokými stěnami s mírně zaobleným okrajem. Na hradišti v Klučově bylo v objektech nalezeno velké množství fragmentů pražnic (v jednom dokonce až 528 kusů), zrekonstruovat původní tvar se však povedlo pouze u té z obilnice č. 3. V současné době je předmět k vidění na výstavě „Mezi kmeny a státem“, která je instalována v budově Dvořákova muzea Kolínska v pravěku.