O muzeu

Odkazy

Vážení návštěvníci,

z důvodu usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření je muzeum do odvolání pro veřejnost uzavřeno.

Děkujeme za pochopení.

Podlipanské muzeum v Českém Brodě bylo založeno již v roce 1896. Sídlí v pozoruhodné secesní budově, postavené podle projektu architekta Antonína Balšánka, kterou obklopuje původní zahrada. Muzeum tvoří jednu z dominant historické vilové čtvrti, rozprostírající se na severozápadním okraji města. Muzejní expozice přibližují památnou bitvu u Lipan (30. 5. 1434) a ve zkratce také starší dějiny někdejšího královského města Český Brod. Každoročně se zde koná také několik sezónních výstav a doprovodných programů.

Podlipanské muzeum v Českém Brodě je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Sousoší sv. Rodiny z českobrodského náměstí - detail

Sousoší sv. Rodiny z náměstí v Českém Brodě

Renesanční reliéf z Českého Brodu - detail

Matouš Václav Jackel: Kristus na Olivetské hoře z Poříčan

Skleněná lahvička, Palestina, 2. - 4. století n. l., ze sbírky Josefa Zounka

Velikonoční kraslice, 40. léta 20. století

Mariášová karta, druhá polovina 16. století

Benedikcionál z Kostelce nad Černými lesy, 1585

Meč s antropomorfní rukojetí, 3. století př. n. l., nález ze Kšel

Kancionál z kostela sv. Martina v Rostoklatech z roku 1697

Představujeme muzejní sbírky

Plakát Jubilejní všeobecné výstavy v Praze 1891

Známý a často publikovaný plakát zval návštěvníky na známou Jubilejní všeobecnou výstavu, která se uskutečnila v Praze 1891. Měla ukázat jakých úspěchů a pokroku dosáhl český národ za posledních 100 let, tedy pomyslně od začátku Národního obrození. Jedná se o doposud nejnavštěvovanější kulturní akci v dějinách českých zemí. Plakát ukazuje alegorii Čech s větévkou lípy, u nohou ji hlídá český lev, v pozadí vidíme Pražský hrad. Přilétá k ní cupid, který v rukou drží věnec s iniciály FJI = František Josef I., který byl tehdy českým králem a převzal nad výstavou záštitu.

Jubilejní zemská výstava v Praze měla být připomenutím první průmyslové výstavy v Evropě, konané o sto let dříve u příležitosti korunovace Leopolda II. Praze dala nejen Křižíkovu fontánu, ale stala se i projevem sebevědomí a úspěchů českého národa. Akce byla od počátku zamýšlena jako čistě etnicky česká záležitost a celá její příprava i organizace zůstaly zcela v rukou Čechů, ačkoliv zde vystavovala i řada příslušníků české zemské aristokracie, hovořících německy (včetně arcivévody Františka Ferdinanda d'Este), a výstavu navštívilo z pozice „české královské rodiny“ i několik příslušníků Habsburské dynastie, včetně samotného císaře Františka Josefa I. jakožto českého krále – ten ovšem kvůli vyváženosti následně navštívil i komornější výstavu českých Němců v Liberci. Díky této výstavě získala Praha první elektrickou dráhu v českých zemích, dvě pozemní lanovky, Petřínskou rozhlednu či areál Výstaviště.

Stavba výstaviště v Královské oboře byla zahájena podle návrhu architektů Antonína Wiehla a Bedřicha Münzbergera na jaře roku 1890. V září ale postihla Prahu ničivá povodeň, která zatopila dvě třetiny staveniště a způsobila pád konstrukce Průmyslového paláce. Katastrofa jen podnítila úsilí a areál se podařilo dokončit včas. Na ploše zhruba 300 000 metrů čtverečních zde bylo postaveno na 150 budov, jimž dominoval Průmyslový palác. Hlavní atrakcí pro návštěvníky výstavy se však stala fontána, kterou navrhl „český Edison“ František Křižík. Zářící vodotrysky, které byly vrhány do více než dvacetimetrové výšky, v ní osvětlovalo na padesát barevných světel.

Ještě zvýraznit význam výstavy se rozhodl i český spolek Sokol, a to uspořádáním 2. všesokolského sletu. V sousedství výstaviště si v Královské oboře poblíž tratě pronajali od města pozemek. Za dva měsíce zde postavili tribuny pro 7000 diváků, šatny a další potřebné stavby. Vlastní slet byl třídenní akcí na konci června 1891, a zúčastnilo se jej několik tisícovek Sokolů z Čech, Moravy i zahraničí, kteří přijeli 51 zvláštními vlaky.

18. října 1891 byla výstava ukončena. Zúčastnilo se ji přes dva a půl miliónu (!) návštěvníků. Jubilejní zemská výstava v roce 1891 byla intenzivně dokumentována několika fotografy. Jeden z nich – Rudolf Bruner-Dvořák – zde vytvořil první fotografickou reportáž v české historii. Jednalo se o pád horkovzdušného balonu Kysibelka.

Podlipanské muzeum Český Brod

Aktuální otevírací doba:

zavřeno

více

Vstupné:
základní: 30 Kč /dospělí/
zlevněné: 15 Kč
/děti, studenti, senioři od 65 let, držitele karet EYCA/
rodinné: 60 Kč /2 dospělí + max. 3 děti od 6 let do 15 let/
zdarma: /děti do 6 let, děti z DD, ZTP, ZTPP, AMG, Klub přátel RMK/

aktuality

Lidové písně z Kouřimska

Naše muzeum vydalo druhý díl publikace, jejímž autorem je etnograf a historik Mgr. Adam Votruba, Ph.D.

(12.2.2021)

více

Jak temné bylo temno?

V sobotu 6. února promluvil v pořadu "Historie.cs", vysílaném Českou televizí, historik našeho muzea PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D.

(8.2.2021)

více

Povídání o českých loupežnících

V pondělí 18. ledna promluvil v České televizi v rámci pořadu "Sama doma" historik našeho muzea PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D.

(19.1.2021)

více

Povídání o tradici svátku Tří králů

V pondělí 4. ledna promluvil v České televizi v rámci pořadu "Sama doma" historik našeho muzea PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D.

(4.1.2021)

více

Archív novinek